Oslava republiky v nejdůležitějším křesťanském kostele světa.

Prestižní mezinárodní cenu Jerusalem Award získal za dlouholetou podporu česko-izraelských vztahů jako první Čech v historii advokát a prezident Česko-izraelské obchodní komory Pavel Smutný. Kdy se začal formovat jeho vztah k Izraeli? jak je Česká republika v Izraeli vnímána? A je v Izraeli nyní ohrožena demokracie? V audiozáznamu pořadu Jak to vidí Českého rozhlasu ještě zazní téma české kultury v zahraničí i to, v čem je přínosná strategie ESG.

„Láska k Izraeli se u mě zrodila až v pozdějším věku. Izrael, sionismus, židovství a spousta dalších věcí byla totiž spojena s negací, s nepřátelstvím. Byly to skoro nadávky,“ vzpomíná advokát Pavel Smutný.

Změnilo se to až v roce 1989. „Svět se otevřel a Izrael se vrátil do našich myslí. Přestal být tou zlou imperialistickou zemí, jak bylo prezentován dříve. K tematice jsem se dostal ale až v roce 1996, kdy jsem se zúčastnil jako advokát založení Česko-izraelské smíšené obchodní komory. A tehdy se zrodila moje druhá láska.“

Přítel ze střední Evropy
Stejně jako byl Izrael těžko uchopitelný pro nás, byli jsme ale podle Smutného složití i my pro Izraelce. „Byli jsme součástí varšavské smlouvy a podobně. A i když jsou tyto věci už historicky dávno pryč, pořád to v mentalitě nebo ve stereotypech trošku setrvává. Česko-izraelské vztahy se tedy pořád vyvíjejí.“

Obecně je ale Česká republika v Izraeli vnímána jako země přátelská. „Má to však zcela praktický, až technický význam. Izrael jako země obklopená nepřáteli a velmi silně bojující o svoji prestiž i ve světovém společenství, třeba v OSN, velice pečlivě mezinárodní vztahy sleduje. Jak se například hlasuje o Izraeli v OSN ale sleduje i běžná populace, což je u nás něco nepředstavitelného.“

Nejsme ale vnímáni jen jako země trvale podporující Izrael, ale také jako kulturní velmoc a země s vynikajícím průmyslem. „Izrael nemá za sebou 19. století, je to nová ekonomika. Oni nemají montovny, kde by vyráběli zboží. A vědí, že my vyrobíme prakticky cokoli…“

Ohrožení demokracie?
Historie Izraele je bohatá na velké zvraty a i nyní bohužel roste ve společnosti napětí. Důvodem jsou plány nové pravicové vlády Benjamina Netanjahua reformovat izraelské soudnictví tak, aby byla jeho schopnost co nejvíce oslabena. „Toto je velmi závažné. Netanjahu, který je nesmírně charismatický a schopný politik, si vzal právní systém v Izraeli jako rukojmí. Je to podmíněno jeho osobními problémy. A výsledek je ten, že dochází k naprosto křiklavému rozporu s celou civilizovanou západní tradicí.“

Představa, že izraelský parlament bude schopen rušit rozhodnutí Nejvyššího soudu je podle Smutného úplné sci-fi. „Protivládní demonstrace jsou proto obrovské. Není to žádná ulice. Protestovat vyšli profesoři, manažeři, důležití lidé. Neklid je opravdu veliký. Nervozita stoupá.“

Nový kabinet, který je u moci od loňského léta, vzešel z pátých předčasných voleb. Součástí vlády jsou radikálně nacionalistické a náboženské strany. „Je to strašná cena za demokracii. Volby byly skutečně demokratické. Nestabilita izraelské vlády byla až příslovečná, protože národ je dlouhodobě názorově rozdělen. Teď se to seklo. A i za cenu, že se do politiky dostali naprostí exoti, se ustanovila těsná většina. A to je problém.“

Vidět je to ale podle Smurného i v jiných zemích. „I jinde se to teď flikuje. Demokratické civilizace jsou dneska na rozcestí. Rozhodují se, jakým směrem se vydají, jak budou řešit krize, jak budou reagovat na hodnotovou krizí, na ekonomickou krizi… Toto je prostě hledání. Hledání v rámci demokracie. A já doufám, že to vyberou dobře,“ uzavírá Pavel Smutný.

Autor: Zita Senková

Vyšlo na ceskyrozhlas.cz 14. 2. 2023.